Volby do Senátu jsou za rohem - 2. a 3. října. Zapojte se. Rád pomůžu Daruji pár kaček

05 - Červen až červenec 2013 – Demise Nečasovy vlády a jmenování Rusnokovy úřednické vlády

Po podání demise vlády Petra Nečase se prezident rozhodl nepřihlédnout k podpoře sněmovní většiny pro Miroslavou Němcovou (ODS), která byla již dva dny po demisi Nečasovy vlády vybrána jako nová premiérka a před oznámením Zemana o pověření Rusnoka sestavením nového kabinetu jej dokonce informovala o disponování potřebnou podporou. 

Zeman v červenci přišel s požadavkem na notářsky ověřených 101 podpisů, což nemělo oporu v Ústavě jako požadavek – Němcová měla potřebné podpisy a ověření odmítla. Prezident bez ohledu na tuto skutečnost jmenoval Rusnokovu „úřednickou“ vládu (pověřen 25. 6., vláda jmenována 10. 7.)

Došlo také k narušení konceptu úřednické vlády, jelikož šest členů nové vlády mělo vazby na SPOZ (tedy politickou stranu, jejímž čestným předsedou Miloš Zeman byl). jednalo se o Rusnoka, Pecinu, Koníčka, Tomana, Lukla a Žáka. Tehdejší místopředseda SPOZ Augustin byl navíc jmenován šéfem Úřadu vlády. V této vládě tedy nebylo ani vyrovnané zastoupení ministrů subjektů v Poslanecké sněmovně, ani stranicky nenavázaných odborníků, kteří by získali podporu stran. V tomto případě se tak jednalo o rozdíly oproti předchozím úřednickým vládám. A také o zásah do zákonodárné moci, která ze sněmovní většiny ustavuje dle své vůle vládu. Zeman v tomto případě prosadil „úřednickou“ vládu zákonodárné moci proti vůli a s pravděpodobným cílem mít vládu na sebe navázaných osob, které mají jeho důvěru (což je v rozporu s principem pozitivního parlamentarismu a argumentovat lze právě osobami na ní zúčastněnými).

Srovnání s Václavem Havlem a Tošovského vládou – Havlovým cílem bylo, aby se sněmovní strany shodly na možných kandidátech na premiéra a z nich poté vybral Josefa Tošovského. V jeho vládě byly zastoupeny sněmovní strany KDU-ČSL, ODA i ODS (i když její ministři poté stranu opustili). Vláda také získala důvěru Poslanecké sněmovny. Nakonec přijat „jednorázový“ ústavní zákon o předčasných volbách (tehdejší podoba Ústavy neumožňovala). Je třeba uvést, že jedna z cest k rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb byla Tošovského vládou a Václavem Havlem předestřena tak, že by vláda spojila hlasování o jednom z předkládaných zákonů s vyslovením důvěry vládě a v důsledku jejího nevyslovení by následně byl proces rozpuštění umožněn. K tomu však nedošlo. Ačkoliv Václav Havel v projevu před hlasováním o důvěře předestřel vícero možností, kdy se počítalo rovněž s vládnutím Tošovského vlády bez důvěry Sněmovny až do předčasných voleb (které byly Havlovým cílem), hlavím rozdílem bylo, že tehdy neexistoval ústavní delikt prezidenta pro hrubé porušení Ústavy a vláda důvěru Sněmovny skutečně získala.

Srovnání s Fischerovým úřednickým kabinetem – Fischerova vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny. Ačkoliv tato úřednická vláda vládla rekordně dlouhou dobu (přes jeden rok), zapříčinění nebylo na straně prezidenta republiky. Důvodem byl nález Ústavního soudu v kauze Melčák (Pl. ÚS 27/09), kdy bylo zamezeno rozpuštění Sněmovny jednorázovým ústavním zákonem a vypsání předčasných voleb. Z tohoto důvodu byla následně také novelizována Ústava, aby již bylo možní rozpuštění Sněmovny. Ve vládě zastoupeni nestraníci navržení ODS, ČSSD a SZ.

Úřednická vláda (obzvláště ta bez důvěry) by navíc ze své podstaty neměla přistupovat k žádným závažnějším rozhodnutím. Ministr dopravy Žák vyměnil vedení Českých drah i dalších státních organizací – o místo přišel šéf Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest nebo Drážního úřadu. Dále vybral bez výběrového řízení firmu, která bude za dva roky organizovat tendr na nového provozovatele mýtného systému na českých dálnicích. Ministr vnitra Pecina vyměnil policejního prezidenta, Martina Červíčka vystřídal dříve odvolaný a po rozhodnutí soudu navrátivší se Petr Lessy. Kritika se snesla také na ministra práce a sociálních věcí Koníčka, a to kvůli přechodu na nový systém vyplácení dávek. Ministr financí Fischer před koncem svého mandátu rozhodl o změnách v dozorčích radách pěti státních firem. Vláda také zvedla minimální mzdu a schválila splacení zbytku státního dluhu Ruska.

ZDROJE: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jednani-vedeni-ods.A130619_170948_domaci_jj ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kdo-by-mohl-byt-zemanovym-kandidatem-na-premiera.A130624_102621_domaci_kop ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/nova-urednicka-vlada-milose-zemana.A130624_144949_domaci_jav ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/miroslava-nemcova-ziskala-podporu-snemovny.A130625_134040_domaci_kop ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-predstavil-noveho-premiera-bude-jim-rusnok.A130625_145418_domaci_kop ; https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1085029-na-prioritach-vlady-nemcove-panuje-podle-peake-shoda-cssd-se-sveho-pokusu ; https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1084760-zeman-trva-na-stojednicce-od-notare-vladu-prirovnal-k-motocyklu ;