V předvolební kampani pro mě byla trochu těžká otázka, co vlastně bude moji každodenní pracovní senátorskou náplní. Teď po roce už bych asi mohl odpovídat lépe. Takže trochu možná suchých čísel.
Loňský rok jsem nezmeškal ani jedno jednání Senátu. A jen jednou chyběl na jednání svého výboru. Při každém hlasování jsem měl pečlivě načten zákon, o němž hlasování bylo. Ke třem tiskům jsem byl zpravodajem. Jeden návrh zákona jsem zpracovával jako hlavní předkladatel, u dalších tří jsem byl jako spolupředkladatel. Připravil jsem a podal devět pozměňovacích návrhů k projednávaným zákonům. Na plénu Senátu jsem vystoupil patnáctkrát. Účastnil se jedné pracovní cesty do Iránu.
Z dalších senátních aktivit zmíním návštěvu utečeneckého tábora v Bělé, pořádání odborného semináře o GIBS, spoluzaložení senátní platformy o migraci, podpora kampaním proti prolomení těžebních limitů či novele zákona o státním zastupitelství. Na půdě Senátu pořádání desítky diskuzí se studenty všech věkových kategorií.
Ve svém senátním obvodě jsem nasbíral a řešil 241 podnětů místních na základě osobních schůzek. Řeší se nejrůznější věci. Nedostatek parkování, špatný spoj MHD, nebezpečné dětské hřiště, váznoucí rekonstrukce školy, nekomunikující úředníci, nefungující pošta, nevhodné developerské projekty a mnoho dalších věcí. Další 1178 dotazů jsem odpověděl přes mail (i mimo senátní obvod). Besed s místními občanskými spolky (a účast/podpora jejich akcí) bylo na patnáct. V obvodě vedu několik stálých kampaní (proti výstavbě mrakodrapů na Lužinách, či za záchranu zámečku Cibulka).
Zaštítil jsem několik veřejných akcí a zúčastnil se asi desítky odborných akcí. Ať už jako přednášející, tak jako posluchač (sebevzdělávání nikdy nekončí).
Ano, myslím, že teď už bych na otázku „Co vlastně budete jako senátor dělat?“ uměl odpovědět podstatně lépe, než před rokem.
Přidejte první komentář