Miloš Zeman v listopadu při státní návštěvě Kazachstánu pronesl, že by byl pro neutralitu a tzv. finlandizaci Ukrajiny. Tímto termínem se běžně rozumí podřízení zahraniční politiky menšího státu jeho většímu sousedovi a vychází z postavení Finska po Druhé světové válce.
Finsko si tehdy sice zachovalo státní suverenitu, ale významný vliv na její politiku získal Sovětský svaz.
Ministr zahraničních věcí Zaorálek k tomu uvedl „neměli bychom mít žádnou tendenci říkat zemím kolem sebe, jakou budoucnost by si měli vybrat.“ A dále „Nemyslím si že bychom měli dávat jakákoli doporučení například Ukrajině, kudy se vydat. To je cesta, o které musí svrchovaně rozhodovat oni sami. Je to věc občanů Ukrajiny.“ To, že tato slova nejsou v souladu s vládní koncepcí zahraniční politiky, potvrdil posléze i vicepremiér Andrej Babiš. Ten k tomu uvedl „určitě nesouhlasím s tím, že zahraniční politika Ukrajiny má být řízena odjinud než z Kyjeva. Já myslím, že je to samostatný stát, aby si to rozhodoval sám, a ne, aby mu to někdo diktoval zvenčí.“ Potvrdil také, že premiér Bohuslav Sobotka plánuje na schůzce s prezidentem hovořit o jeho vystupování k zahraničním tématům.
Mluvčí prezidenta k pojmu finlandizace uvedl, že „finlandizace není definována jako podřízení zahraniční politiky jinému státu, ale jako neutrální status, tedy pomyslný most.“ Odborná veřejnost i státní představitelé však tento pojem chápali v jeho obvyklém významu.
Již předtím vyvolal diplomatický incident s Ukrajinou Zemanův rozhovor pro ruskou státní televizi První kanál. Při něm kritizoval sankce EU vůči Rusku a zdůraznil, že na Ukrajině se odehrává občanská válka. Ukrajinská vláda však dlouhodobě prosazuje názor, že ozbrojené střety na Donbasu jsou přímým důsledkem ruského vměšování, jehož projevem byla i předchozí ruská anexe Krymského poloostrova. V návaznosti na rozhovor si ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí předvolalo českého velvyslance. Při této příležitosti bylo tlumočeno stanovisko Ukrajiny ohledně nepřijatelnosti posledních výroků českého prezidenta Miloše Zemana, které se týkají hodnocení situace na Ukrajině. Bylo také zdůrazněno, že podobná prohlášení neodpovídají duchu tradičně přátelských ukrajinsko-českých vztahů. Prezident Zeman si za své výroky a názory na situaci na Ukrajině vysloužil také kritiku ze strany tehdejšího amerického senátora Johna McCaina. Ten vyjádřil znepokojení jeho postojem a jeho výroky a akce označil za pozoruhodné.
ZDROJE: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-by-podle-zemana-nemela-byt-v-nato.A141125_095946_zahranicni_neh ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kontroverzni-rok-milose-zemana.A141225_151952_domaci_fer ; https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/michael-romancov-o-finlandizaci-ruska.A141125_135139_zahranicni_mlb ; https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cesky-velvyslanec-ukrajina-vyroky-zemana.A141120_175754_zahranicni_hro ; https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/senator-mccain-je-velmi-znepokojen-postojem-zemana-k-rusku.A141119_171735_zahranicni_ert