V říjnu 2017 Česká republika předsedala Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a český prezident tu poprvé od roku 1995 vystoupil s projevem.
Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy má 636 členů volených nebo jmenovaných parlamenty členských států Rady Evropy v poměru k počtu obyvatel, schází se čtyřikrát ročně a jeho úkolem je dávat doporučení k politickým a technickým otázkám Výboru ministrů, který je výkonným orgánem Rady Evropy.
Prezident Miloš Zeman v něm znovu kritizoval protiruské sankce. Sankce podle něj nefungují, a proto místo nich navrhuje dialog mezi občany zemí. Ruskou kulturu podle něj není možné oddělit od kultury evropské, a proto by se shromáždění nemělo snažit dělit politickou strukturu Evropy, která podle něj sahá od Atlantiku po Ural. Dále uvedl, že sankce podle něj vedou jen k vyšší popularitě lídrů blokovaných států a i část současné vysoké popularity ruského prezidenta Putina vyprovokovaly právě sankce.
Ruskou anexi Krymu označil český prezident za hotovou záležitost, a citoval bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle něj prohlásil, že snaha vrátit Krym Ukrajině by vedla k evropské válce (vedoucí Gauckovy kanceláře následně popřel, že ten by kdy cokoliv takového řekl). Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemanova soukromého názoru ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu.
Na to zareagoval šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy, který médiím sdělil: „Myslím, že by ukrajinské ministerstvo zahraničí mohlo připravit protestní nótu. Není to prohlášení jen běžného politika, ale prezidenta země. Rád bych zdůraznil, že z minulosti známe pozici prezidenta Zemana, ale také známe pozici české vlády, která je zcela normální a v souladu s pozicemi Evropské unie. To znamená, jasné pochopení Ukrajiny.“ Čímž dal jasně najevo, že Ukrajina Zemanovo prohlášení nebere jen jako projev jeho osobního názoru v diskuzi, ale přikládá mu skutečnou váhu, jelikož je hlavou státu a své stanovisko prezentuje před celou Radou Evropy. Dále také uvedl: „Někteří ze členů vstali a odešli z dalších debat s panem Zemanem. Myslím, že to byla emotivní reakce, ale mohlo to tak být v reakci na takovéto prohlášení k územní celistvosti státu.“ Dále také uvedl: „Myslím, že pan Zeman má velmi volnou interpretaci světových dějin a že takováto prohlášení mu u ukrajinských občanů neudělají dobrou pověst.“
Prezidentovy výroky ostře odsoudil i premiér Bohuslav Sobotka. Zeman podle něj neměl k projevu o protiruských sankcích a anexi Krymu podle Sobotky mandát vlády, jeho výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR. „Česko hájí respektování mezinárodního práva. Sankce EU proti Rusku jsou svázané s plněním dohod z Minsku, bez naplnění těchto dohod je nelze rušit.“ K němu se s podobným prohlášením připojil také ministr zahraničních věcí Zaorálek. Celou věc následně projednala vláda a prezidentovy postoje, které (jak se celá koalice shodla) byly v rozporu s postojem vlády, odmítla.
Dlouho na sebe nenechala čekat ani reakce ukrajinských vrcholných představitelů. Například místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Iryna Heraščenková k tomu sdělila „Ukrajina nebude prodávat své občany, území, svrchovanost, čest a důstojnost. To se neprodává.“ Podle některých ukrajinských poslanců měl také zvážit prodej Prahy či Karlových Varů, vzpomenout si na sovětskou invazi v roce 1968, dokonce se objevil názor, že Zeman oproti doporučení lékařů zjevně odmítl omezit konzumaci alkoholu. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman následně nepřímo označil Zemana za psychicky nemocného člověka. V komentáři k Zemanově návrhu na výměnu ukrajinského Krymu za ruskou finanční nebo surovinovou kompenzaci podle ukrajinských médií prohlásil: „Víte, zdravý člověk toto nikdy neřekne. Hluboce psychicky nemocný možná.“
Prezident Zeman po této vlně rozhořčených reakcí uvedl, že se za své výroky omlouvat nebude. Podle něj šlo o osobní názor, za nějž se nikdy neomlouvá. „Vyžadovat oficiální omluvu by mohla Ukrajina tehdy, pokud by nešlo o můj osobní názor, což jsem veřejně sdělil,“ uvedl dále. A to ačkoliv před parlamentním shromážděním hovořil z oficiálního titulu prezidenta členského státu. Připomněl také, že v minulosti již několikrát označil anexi Krymu za protiprávní.
Za své výroky sklidil Miloš Zeman pochvaly od ruských představitelů.
ZDROJE: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2268886-zive-projev-prezidenta-milose-zemana-pred-parlamentnim-shromazdenim-rady-evropy ; https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2269615-zeman-ukrajinci-mohli-dostat-odskodneni-za-krym-prodejte-putinovi-prahu-ci-vary ; https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2271199-senat-zeman-svym-projevem-legitimizoval-anexi-krymu ; https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2269945-zeman-uznal-anexi-krymu-pochvaluji-si-v-rusku-projev-ceskeho-prezidenta ; https://www.lidovky.cz/domov/je-v-narodnim-zajmu-ceske-republiky-netolerovat-anexi-krymu-uvedl-belobradek.A171011_193047_ln_domov_ele