V červenci 2017 navrhl Miloš Zeman do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Karla Srpa, dlouholetého předsedu Jazzové sekce.
A to poté, co jej předtím přes premiéra Bohuslava Sobotku neprosadil do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Ten Srpa odmítl s odůvodněním, že spolupracoval s StB (figuroval na tzv. Cibulkových seznamech a ačkoliv v roce 2000 soud rozhodl, že byl jako spolupracovník evidován neoprávněně, řada odborníků nebo bývalých spolupracovníků nadále na jeho spolupráci s StB trvala).
Srpovu nominaci následně projednávala volební komise Senátu PČR. „Volební komise musela konstatovat, že kandidát prezidenta republiky Karel Srp nesplnil podmínku volitelnosti,“ sdělil její tehdejší předseda Luděk Jeništa. „Byl v období od února 1948 do února 1990 členem Komunistické strany Československa,“ zdůvodnil rozhodnutí komise, pro které hlasovali všichni z osmi přítomných senátorů. V zákoně o Ústavu pro studium totalitních režimů je totiž v ust. § 7 odst. 5 stanovena podmínka, že členem Rady může být zvolena pouze „spolehlivá a bezúhonná“ osoba. Podle § 19 se spolehlivou osobou rozumí taková osoba, která v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyla členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska.
Senátoři po jednání komise poukázali na to, že v návrhu od prezidenta bylo uvedeno, že Srp vyhovuje všem podmínkám, které zákon stanovuje pro výkon funkce. „Těžko konstatovat, že by kancelář prezidenta neznala zákon o Ústavu. Myslím, že moc dobře věděli, že je tam podmínka nečlenství. Přesto ho pan prezident navrhl,“ upozornil Jeništa. Srp byl členem KSČ v roce 1968. Na následující schůzi Senátu se tak dle očekávání členem Rady ÚSTR nestal. Senát vzal na vědomí stanovisko volební komise, že Srp nesplňuje zákonnou podmínku a o jeho nominaci tak ani nerozhodoval. V roce 2017 se tak jednalo již o druhého Zemanova kandidáta, který neprošel. Senátoři nezvolili ještě spisovatelku, někdejší chartistku a kritičku soudobých poměrů Lenku Procházkovou, která však zákonné podmínky splnila.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů, je Rada nejvyšším orgánem Ústavu a skládá se ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem PČR. Podle § 7 odst. 3 zvolí Senát jednoho z těchto sedmi členů Rady na návrh prezidenta republiky (další 2 na návrh Poslanecké sněmovny a 4 na návrh občanských sdružení). Podle § 9 odst. 1 do působnosti Rady patří mimo jiné jmenovat a odvolávat ředitele Ústavu, který podle § 11 stojí v čele Ústavu. Podle § 8 je k platnosti usnesení Rady třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů, tedy čtyř.
Místo v Radě, na které navrhuje kandidáty prezident, je uvolněno již od ledna 2017, kdy zemřela někdejší předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírková. Po těchto dvou neúspěšných nominacích se Miloš Zeman rozhodl již nikoho dalšího nenominovat. Na programu každé schůze Senátu se tak pravidelně objevuje bod „Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů“, který je však organizačním výborem Senátu před schůzí vždy vyškrtnut pro absenci jakékoliv nové nominace. Tato situace se opakuje (opakovala) rovněž v případě 6. schůze Senátu ve 12. funkčním období dne 27. února 2019.
Na dotaz Lidových novin v prosinci 2018 tiskový mluvčí prezidenta odpověděl, že „Nový návrh nebude předložen.“ Také nabídl vysvětlení, proč nové jméno od prezidenta dosud nezaznělo. „Fakticky setrvává návrh původní,“ uvedl s odkazem na Karla Srpa. K situaci se vyjadřoval také předseda Rady Ústavu Eduard Stehlík. „Prezident republiky tam měl vždy svého nominanta. Byl to určitý signál, že měl o práci rady a celé instituce zájem.“ S odkazem na to, že k usnášeníschopnosti je třeba přítomnost čtyř ze současných šesti členů a s absencí sedmého vznikají praktické problémy fungování Rady uvedl dále „Minulý týden bylo jednání Rady. Jeden člen je na několik měsíců mimo republiku, další člen se mi omluvil ze zdravotních důvodů. Najednou jsme byli čtyři. Já jsem ten den byl několikrát zván na důležité jednání na ministerstvo obrany a v okamžiku, kdybych odjel, Rada by nebyla usnášeníschopná.“
ZDROJE: https://www.ustrcr.cz/o-nas/organizacni-struktura/rada-ustavu/rada-clenove/ ; https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/do-cela-rady-ustavu-pro-studium-totalitnich-rezimu-narvhl-zeman-opet-karla-srpa_1707211252_rez ; https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/navrh-zemana-narazil-v-senatni-komisi-srp-byl-v-ksc-do-rady-ustavu-pro-studium_1708081558_rez ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/byvaly-komunista-srp-se-nestal-clenem-rady-ustavu-pro-studium-totalitnich-rezimu.A170816_192351_domaci_dtt ; https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ustr-ustav-pro-studium-totality-rada_1711231403_haf ; https://www.lidovky.cz/domov/urazili-senatori-prezidenta-zemana-do-rady-ustr-neprosadil-pritele-srpa-od-te-doby-trucuje.A181204_093044_ln_domov_jho ; https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/90490/75805