Pár řádek pro ty, co chtějí efektivně ovlivňovat rozhodování senátora. Ti, což potřebují si v komunikaci jen ulevit či zanadávat si, neztrácejte s dalším čtením čas.
Chcete-li vyjádřit své přání, abych nějak konal, jednal, hlasoval, dejte si práci s osobním oslovením, osobní argumentací. Je z toho vidět, že vám na věci záleží, že jí něco věnujete. Třeba čas. Ony emaily, kdy někdo připraví dlouhý argumentační text a ostatní jej jen zkopírují a bez dalšího rozešlou, nefungují. Nijak na mě nepůsobí, když mi přijde 100 mailů naprosto stejného textu. To už bych ocenil jeden mail se sto podpisy.
Dále když pošlete mail senátorovi, buďte připraveni, že vám třeba odpoví a bude s vámi chtít vést diskuzi. Na takřka 2/3 mailů, na které odpovím, už odesílatel dále nereaguje. To pak působí, že jste si jen udělali aktivní „čárku“ a dál vás věc nezajímá.
A když máte čas, přijďte na osobní schůzku. Nikdy neodmítnu nikoho, kdo se mnou chce mluvit o konkrétním zákoně a vysvětlit mi svůj pohled.
Když přesto zaujmu stanovisko odlišné od vás, zvažte, jak na to zareagujete. Výtka „můj hlas nedostanete“, prostě nefunguje. Jednak splnit přání všech (zvláště, když velmi často jdou i proti sobě zároveň) nelze. Takže jsem srozuměn s tím, že ať budu hlasovat jakkoli, vždycky někoho zklamu. Ale že jedno hlasování bude znamenat, že mě už ten člověk nikdy nebude volit? Jestli jedno konkrétní hlasování, bez ohledu na moji další práci, pro kohokoli znamená, že mi nedá svůj hlas, nemůže mě to mrzet. Dřív nebo později dojdu k tomu, že danému člověku v něčem nevyhovím. A tedy o jeho hlas stejně přijdu. Není tedy moc, o co se prát. Asi by praktičtější byla poznámka „máte u mě mínus, budete mít co dělat ho odmazat“. Takový člověk mi dává šanci. Není připraven mě odříznout pro jeden názor. Má smysl se prát o jeho hlas.
Politika je nevděčná v tom, že u většiny zákonů proti sobě stojí dvě různě veliké skupiny lidí. Jedna ho chce, druhá je proti. Chcete-li politiku dělat, musíte umět žít s tím, že jedny zklamete, druhé potěšíte. Vím to, jsem s tím srovnán, nestěžuju si. Když někdo pro jeden názor zatratí člověka, je to jeho věc. Jeho volba, jeho právo. Kdo dokáže prokázat nadhled a toleranci i v případě, že člověk má odlišný názor pro „věc jeho srdce“, má můj obdiv. Má mé díky.
Přidejte první komentář