Poté, co jsem ukončil svou krátkou stranickou epizodu, dost lidí očekávalo, v jaké nové partaji se to před sněmovními volbami vynořím, jakou partaj podpořím, za koho budu do Sněmovny kandidovat. Jak to tak bývá, mým slovům, že teď mě zajímá jenom Senát, nikdo nevěřil. Hledaly se složitější konspirace. A vidíte. Kandidátky do Sněmovny jsou uzavřeny, volby jsou skoro za měsíc a já jsem se nevyloupnul na žádné kandidátce, žádnou jsem nepodpořil, žádné nedělám reklamu. Nejsem součástí žádné předvolební kampaně. Možná fakt tedy bude něco na tom, že cílem mého „politického“ života bude teď Senát.
Víte, on Senát je skvělá instituce. Neoblíbená u veřejnosti, protože si dlouho hledala svoje postavení, svůj cíl, svůj smysl. Ale ten je podle mě jasný. Aby v ní nestranické a nezávislé osobnosti dělaly filtr zákonům, které ve Sněmovně vznikají na základě stranických přání, pohledů a not. A také, aby tyhle osobnosti byly hrází v nedobrých dobách, kdy se kdokoli bude snažit odstranit, potlačit či rovnou zlikvidovat svobodu a demokracii v České republice.
K tomu má Senát několik legálních prostředků. Bez Senátu nezměníte ani Ústavu ani ústavní zákony. Bez Senátu nezměníte žádné volební zákony. A rychlým pohledem do Polska můžeme ocenit i to, že bez Senátu si nenadiktujete obsazení Ústavního soudu.
Senát má na sobě opravdu hodně co vylepšovat, ale je to skvělá instituce. A přeji si, abychom se nedostali do situace, kdy Senát bude jedinou zdí mezi demokracií a totalitou. Ale stane-li se to, věřím, že Senát bude zdí pevnou. Zdí, u které můžete každé dva roky vyměnit ne zcela pevné součásti za nové. Lepší, nezávislejší, pevnější.
Možná bylo i trochu shodou náhod, že mě politika přivedla právě do Senátu. Ale pokud to byla náhoda, byla to šťastná náhoda.
A proč ten možná až provokativní titulek? No s ohledem na špatnou pověst politiky a politiků má řada lidí v politice snahu vymezovat se, že oni vlastně politiky nejsou. Příkladem bývalý vicepremiér opakovaně říkal, že on politik není. To jsou ti druzí špatní. Ale takhle to dělat nejde. Stal jsem se politikem, senátorem i při vědomí toho, že jsem součástí velmi nepopulární profese či instituce. A chci-li její postavení zlepšit, nejde to bez toho, že se k ní přihlásím. A přijmu vše dobré i špatné, co je s ní spojené. Takže prostě jo. Jsem senátor a jsem na to hrdý.
Přidejte první komentář