Dne 5. ledna 2019 přinesl týdeník Respekt informace o schůzkách kancléře Vratislava Mynáře se soudci a o jeho snaze ovlivňovat ve prospěch Hradu jejich rozhodování.

Vycházel při tom z informací ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka, který uvedl, že se s ním Mynář sešel z důvodu projednávání prezidentova podnětu k Ústavnímu soudu na zrušení služebního zákona v roce 2015. Se Šimíčkem se tehdy sešel zhruba měsíc a půl před samotným rozhodnutím soudu. Šimíček sám měl o služebním zákoně spolurozhodovat a kancléř se jej snažil v jeho rozhodování ovlivnit, aby prosazoval úplné zrušení zákona nebo alespoň některé z jeho pasáží. To se nakonec nestalo. Respekt také uvedl, že podle jeho informací to nebyla jediná podobná aktivita šéfa Zemanovy kanceláře. Dále spekuloval, že Šimíčka si mohl Mynář vybrat proto, že jej jmenoval Miloš Zeman a mohl si tak vůči Hradu připadat zavázán.

Podruhé se Mynář Šimíčkovi ozval v říjnu 2017 kvůli případu, který se týkal Lesní správy Lány a soudce Šimíček jej měl na starost jako zpravodaj. V tomto případě se jednalo o Mynářův bezprostřední osobní zájem, jelikož jej tato kauza ohrožovala. Kancelář prezidenta v případu tvrdila, že trestní stíhání jsou nezákonná, a stejně jako u služebního zákona se obrátil na Ústavní soud. U něj se domáhal zrušení rozhodnutí soudu nižší instance k příkazu k prohlídce prostor a pozemků spravovaných Lesní správou Lány a vydání zajištěných věcí. Ústavní soud ani v tomto případě přáním Hradu nevyhověl.

Své schůzky s Mynářem Šimíček Respektu potvrdil s tím, že byly skutečně dvě. „Kancléř Vratislav Mynář na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo. Ve druhém případě jsem se formou SMS zprávy nejprve ubezpečil, že tématem schůzky nebude žádný případ, který Ústavní soud projednává nebo bude projednávat. Teprve po ujištění, že tomu tak určitě nebude, jsem se schůzkou souhlasil. Bavili jsme se na úrovni společenské konverzace, nicméně v závěru mi pan kancléř položil abstraktní právní otázku, na kterou jsem odpověděl odkazem na jeden plenární nález. Poté jsem si však prošel všechny své nevyřízené spisy a v jednom z nich jsem zjistil, že se ve skutečnosti o tak abstraktní otázku nejednalo, neboť to byla stížnostní námitka.“ Dodal, že o skutečnosti, že na něj schůzky neměly žádný vliv, nejlépe svědčí to, jak poté rozhodoval.

Respekt také uvedl, že zásahy Vratislava Mynáře do justice jsou opakované a trvají již několik let. Například v březnu 2016 adresoval dopis tehdejšímu předsedovi Nejvyššího správní soudu Baxovi, který se týkal případu Plzeňské teplárenské. Dopis kancléř odůvodnil „potřebou pana prezidenta“ a zajímal jej Baxův názor. Baxa Mynáře odmítl s tím, že o takové věci nemůže být žádán a že se nemůže ze své pozice vyjadřovat ke konkrétním otázkám případů, které NSS rozhoduje. Kontaktování soudců označili jako výrazně za hranou také Mynářovi předchůdci na pozici kancléře. Mynář se proti článku Respektu ohradil a své jednání označil za zcela legitimní součást své práce. Hovor s Mynářem potvrdil také předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Tomu volal ve věci ruského hackera Nikulina, ale jak Vávra uvedl, až ve chvíli, kdy již bylo rozhodnuto a zajímal jej verdikt (k Vávrovi a kauze Nikulin viz výše).

Následně se pro Deník N v rozhovoru vyjádřil také bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Baxa. „Měl jsem několik málo příležitostí se s prezidentem setkat – a on nevybočil ze svého stylu. Jednak kritizoval, jednak poučoval, ale málokdy naslouchal tomu, jak přenastavit fungování soudů tak, aby plnily roli, kvůli které existují. Natožpak aby se zeptal,“ uvedl. Při osobních setkáních mu prý Zeman jako tehdejšímu předsedovi soudu předložil „seznam hříchů“, tedy některých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nereagoval přitom na jeho argumenty, že soudci rozhodují nezávisle a předseda Nejvyššího správního soudu je nemůže a nesmí ovlivnit. „Odbyl to opakovaně tím, že řekl: 'Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.' Poté mi řekl, že si mě dokáže představit jako předsedu Ústavního soudu. A řekl to opakovaně. Ten rozhovor jsme vedli mezi čtyřma očima. Potom začal mluvit o soudním řízení ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. A bylo mi jasné, že dává dost jasně najevo, jak má být rozhodnuto,“ zakončil Baxa. Vyjádřil se také ke kancléři Mynářovi a kauze Plzeňské teplárenské. Řekl k tomu, že Hrad nechápe, že každý se musí podrobit zákonu a že i pro prezidenta platí rovnost před zákonem a v řízení před soudem.

Kauzu ovlivňování soudů řešil poté také Podvýbor pro justici v Poslanecké sněmovně, na jednání byl pozván Vratislav Mynář, Vojtěch Šimíček i Josef Baxa. Baxa zopakoval, že mu prezident na schůzce mezi čtyřma očima na Hradě nabízel vedení Ústavního soudu výměnou za verdikt ve věci jmenování profesorů. „Spíš připomínaly výměnný obchod: 'Já vám dám funkci, vy mně rozhodnutí',“ řekl k prezidentovým vyjádřením. „Zvláštní kritika se týkala případu zrušení územních zásad Jihomoravského kraje. Prezident se kriticky vyjádřil na adresu aktivistů, ekoteroristů. Já jsem ten případ znal a namítal jsem, že návrh soudu nepodali tito lidé nebo tahle sdružení, ale že to byl návrh asi 29 obcí. Prezident na moje vysvětlení reagoval sdělením, že mám pochopit synergii toho, když mě o něco prezident republiky žádá,“ uvedl dále. Mynář ale na jednání podvýboru namítl, že Zeman pouze seznamoval Baxu se stanovisky a že Baxova tvrzení nejsou zcela pravdivá. Podle něj by prezident neměl být perzekvován za to, že seznamuje soudce se stanovisky, která „nasává od občanů a odborníků“.

Mynář dále před poslanci přiznal, že za Zemana „konzultoval“ s ústavními soudci včetně Vojtěcha Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval. „Informoval jsem více členů Ústavního soudu,“ řekl kancléř. Z čehož také vyvstává otázka, kolik soudců, a které, skutečně a v jakých záležitostech kontaktoval. „Byla to jednání velmi nevhodná,“ dodal k tomu Šimíček. Baxa i Šimíček se ale shodli, že na ně nebyl vyvíjen žádný nátlak, nebyli vystaveni vyhrožování, ani nedostali nějaký slib. „Byly to náznaky ve stylu: 'Buďme na sebe hodní',“ uvedl Šimíček. Podle Baxy se mu za celou jeho éru v justici nestalo, že by se k němu některý z ministrů spravedlnosti nebo premiérů choval podobným způsobem jako Zeman.

Ke kauze se vyjádřil také předseda Ústavního soudu Rychetský. Podle něj bylo „nepochybně nepřípustné“, že pracovník prezidentské kanceláře kontaktoval soudce a snažil se mu „vsugerovat nebo jiným způsobem nastiňovat představu, jak má být rozhodnuto“. Ústavní soudci už se proto nebudou nadále neformálně stýkat s účastníky řízení v živých kauzách, uvedl. 

Celou kauzu okomentoval také prezident Zeman. „Doporučení není ovlivnění, doporučení je vyjádření názoru,“ řekl Zeman k tomu, že se hradní kancléř Vratislav Mynář snažil působit na rozhodování některých soudců. „Kancléř se soudci jedná z mého pověření,“ uvedl také. Ve vztahu k Baxovi uvedl, že „Možná že je trochu zatrpklý.“ Řekl, že mu Baxa doporučoval, koho má či nemá navrhnout do funkcí. A Zeman řekl, že neví, proč by tedy naopak doporučení nemohl dávat i on. Ke schůzkám hradního kancléře Mynáře se soudci, po nichž čelí hradní úředník podezření, že se snažil soudce ovlivňovat, ještě prezident podotkl, že by tyto schůzky měly být veřejně známé. „Jsem odpůrcem toho, aby se tyto schůzky konaly tajně,“ prohlásil Zeman.

Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil Mynářovo počínání okomentoval s tím, že jako ministr by si nikdy nedovolil dávat doporučení soudcům. Mynářovým jednáním by se podle něj měla zabývat policie kvůli podezření ze spáchání trestného činu uvedeném v ust. § 335 zákona č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku, zasahování do nezávislosti soudu. Proti Zemanovým slovům se ohradila také předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová. Nesouhlasila s jeho závěrem, že doporučení prezidenta v živé kauze nejsou nátlakem. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek pak uvedl, že pokud by se prokázalo tvrzení Josefa Baxy, že mu prezident Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin minimálně ve stadiu přípravy nebo i pokusu. Nespecifikoval jaký, ale v trestním zákoníku existují dva trestné činy týkající se úplatkářství, resp. poskytování úplatku: § 332 Podplácení a § 333 Nepřímé úplatkářství. Mohlo by se tak jednat o naplnění skutkové podstaty jednoho z těchto trestných činů.

ZDROJE: https://www.respekt.cz/tydenik/2019/2/vola-mynar ; https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prezident-milos-zeman-josef-baxa-nejvyssi-spravni-soud_1901171335_ako ; https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2714252-snemovni-podvybor-resi-ovlivnovani-justice-baxa-uvedl-ze-mu-prezident-nabizel-funkci ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mynar-zeman-zasahovani-do-nezavislosti-soudu-trestny-cin-snemovna.A190118_115936_domaci_kop ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-soukup-tv-barrandov-tyden-s-prezidentem.A190117_192115_domaci_kop ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sefka-soudcovske-unie-zemanova-ovlivnovani-soudcu.A190122_153628_domaci_kuce ; https://zpravy.aktualne.cz/domaci/knezinek-pokud-se-prokaze-ze-zeman-ovlivnoval-soudce-baxu-by/r~928ba9861fe811e9a66a0cc47ab5f122/