Stavební zákon projednávaný tento týden v Senátu měl plno sporných pasáží. Na druhou stranu byl asi 10x lepší než ten, který nechalo ANO před lety napsat developery.
Nejzásadnější chybou, kterou měl (a nadále bohužel má) a která tak trochu symbolizuje přístup politické reprezentace k aktivní veřejnosti, je zachování vyřazení spolků (tedy aktivních občanů) z řízení týkajících se ochrany přírody. Zkrátka „stát“ ví nejlépe, co je správné a občan mu do toho nemá mluvit.
Akorát, že to tak není. Životní prostředí je dlouhodobě něco, co “lidi” trápí mnohem více, než trápí “stát”. Ten má naopak k životnímu prostředí (ať už ho aktuálně řídí kdokoliv) dost odstup a je pro něj někde až na třetí či čtvrté koleji.
Chtěli jsem to s kolegy v senátorském klubu SEN 21 a Piráti změnit. Připravili jsme pozměňovací návrh, který měl spolky do řízení ve věci ochrany přírody vrátit. Předložili jsme ho, bojovali za něj, hájili ho. A jak to dopadlo? No, hezky jsme se všichni vypovídali a pak jsme byli drtivě přehlasováni. Bez předložení jediného smysluplného argumentu, proč by spolky v tomto typu řízení být neměly.
Nezbývá tedy nic jiného, než dál trpělivě pracovat na změně politiky v Česku tak, aby do ní občan (a zvláště aktivní občan) prostě patřil, aby se podílel na přítomnosti i formování budoucnosti téhle země. Protože přístup “hoď nám svůj hlas a dále se nám do toho nepleť”, prostě nepatří do 21. století.
1 komentář