Návrh ústavního zákona z dílny ministerstva vnitra vyvolává silné reakce. Z mého pohledu trochu zbytečně. V Senátu se zákonům týkající se střelných zbraní věnuji velmi intenzivně. Návrh změny Ústavy je v daném okamžiku spíše otázka deklarace základních principů.
Konkrétní změna v právu nosit a užívat zbraň by musela být provedena zákonem. Navržený text podle mého názoru dokonce ani žádnou změnu zákona vyvolat nemusí. Tedy nemusí v praxi k žádné změně dojít. Vnímám tuhle aktivitu ministerstva spíše jako protikrok proti aktivitě EU, která připravuje směrnici, která by legální držitele zbraní skutečně mohla omezit. ČR je proti. Proto asi ta aktivita povýšit právo držet zbraň na právo ústavní.
Ale ta formulace mi přijde možná až nebezpečně široká, to je fakt. "Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo za účelem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot" -- tahle část je v pořádku. Ale to pokračování "a podílet se tak na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky" ... to mi tedy přijde trochu přitažené za vlasy. Každý má právo bránit svou zem. Ale principiálně k tomu asi budou spíš sloužit instituty dobrovolné vojenské služby a aktivních záloh (které velmi podporuji), než institut držení zbraně.
Státní moc může (a podle mého názoru i má) dát občanům právo bránit život a zdraví své i ostatních. I se zbraní v ruce. Ale delegovat na ozbrojenou veřejnost právo bránit celistvost, svrchovanost a demokratické základy ČR? To je přitažené za vlasy. A trošku se bojím (sleduje některé diskuze jak na sítích, tak ve veřejnosti obecně), jak by si tohle právo kdo vyložil...
1 komentář