39 - Prosinec 2017 až červen 2018 – Udržování vládnutí první Babišovy vlády bez důvěry, role při sestavování druhé

Dne 20. a 21. října 2017 proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Jako vítěz z nich vzešlo hnutí ANO, ale kvůli osobě Andreje Babiše a jeho trestnímu stíhání většina stran striktně odmítla možnost koalice, pokud Andrej Babiš ve vládě usedne.

Pouze KSČM toleranci menšinového kabinetu za určitých podmínek připustila a SPD byla ochotna o vládě jednat. Jako pravděpodobné se tak jevilo sestavení menšinové vlády ANO, která však bude mít problém se získáním důvěry. Tu začal Babiš po úvodních rozhovorech s ostatními stranami také sestavovat. Krom ministrů ANO ze Sobotkovy vlády Babiš připustil, že možným kandidátem je také Miroslav Toman – ministr zemědělství Rusnokovy vlády. Zeman sdělil, že neočekává, že by při prvním pokusu o sestavení vlády někdo Andreje Babiše podpořil. A uvedl, že preferuje menšinový kabinet. Stabilní většinový si podle svých slov „ani nepřál“.

Dne 31. října prezident Zeman pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády (v případě vlády Bohuslava Sobotky s tím otálel přes měsíc). Spolu s tím sdělil, že i přes vyhlídky na problematické získání důvěry Sněmovny nebude po Babišovi požadovat, aby si předem pro svoji vládu zajistil důvěru. „Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše žádným takovým omezením svazovat nebudu,“ řekl k tomu. Své rozhodnutí Zeman odůvodnil čtyřmi body: „První a nejdůležitější je, že jde o vítěze voleb a to vítěze s výrazným náskokem. Druhý je, že se jedná o úspěšného podnikatele, jehož podnik platí daně v Česku. Třetí je, že jde o politika, který vybudoval silné a úspěšné politické hnutí.“ Rovnou také uvedl, že v případě, že jeho vláda nezíská důvěru, jmenuje Babiše premiérem také podruhé. Naznačil také, že podle jeho výkladu Ústavy by Babiš mohl klidně vládnout bez důvěry celé čtyři roky (k tomu viz výše).

V listopadu 2017 probíhalo sestavování vlády. Poté, co uzavřel seznam kandidátů, seznámil 28. listopadu Andrej Babiš na schůzce prezidenta Zemana se jmény jednotlivých ministrů. 5. prosince podala demisi vláda Bohuslava Sobotky a následující den, 6. prosince jmenoval Zeman Andreje Babiše novým předsedou vlády. Při té příležitosti Zeman prohlásil, že vláda bez důvěry je dle Ústavy plnohodnotnou vládou a může tak činit jakékoliv kroky včetně personálních změn. S tím však nesouhlasil například ústavní právník Jan Kysela, podle kterého by vláda bez důvěry neměla činit žádná nezvratná rozhodnutí. Celá vláda pak byla jmenována 13. prosince. Nejprve měla vláda požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru dne 10. ledna 2018. Nikdo, ani Andrej Babiš však dopředu nepředpokládali, že by důvěru Sněmovny mohla obdržet. Miloš Zeman proto avizoval, že po podání demise pověří Babišovu vládu vládnutím až do jmenování nové vlády a slíbil Babišovi, že jej znovu pověří a poskytne mu také delší čas pro nalezení politické shody. O důvěře vládě se nakonec hlasovalo 16. ledna (což samo o sobě bylo překročením lhůty 30 dní od jmenování vlády pro její předstoupení před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry podle čl. 68 odst. 3 Ústavy) a dle očekávání obdržela vláda hlasy pouze 78 poslanců ANO. Proti bylo 117 poslanců a vláda tak důvěru nezískala.

Babišova vláda schválila svoji demisi 17. ledna a Miloš Zeman ji přijal 24. ledna 2018. Okamžitě také pověřil Andreje Babiše sestavením vlády nové. Řekl k tomu, že pokud nebude znovu zvolen do funkce prezidenta (na začátku roku 2018 Zeman ve volbách obhajoval svůj mandát), Andrej Babiš mu před svým druhým jmenováním premiérem nemusí přinést 101 podpisů poslanců. Tedy původně požadovanou záruku, že má jeho nová vláda šanci získat ve sněmovně důvěru. „Nemohu vyloučit své nezvolení. V takovém případě dodržím svůj slib a jmenuji Andreje Babiše premiérem v průběhu února. A protože to bude krátká doba na získání potřebného počtu hlasů, nebudu na této podmínce trvat,“ uvedl Zeman s tím, že chce jinak dát Babišovi dostatečný čas pro vyjednávání. „Ať už prezidentské volby dopadnou jakkoli, pan Drahoš nebude mít příležitost pověřit nebo nepověřit pana Babiše druhým pokusem, protože do 8. března stále platí můj prezidentský mandát,“ řekl Zeman. Třetí pokus by podle čl. 68 odst. 4 měl předseda Poslanecké sněmovny Vondráček za ANO.

Po obhájení prezidentského mandátu Miloš Zeman na začátku února prohlásil, že na 101 podpisech poslanců, kteří by podporovali vládu, již pro jmenování druhé vlády Andreje Babiše netrvá. Prohlásil také, že Babiš má časově neomezenou dobu na jednání o nové vládě. ANO nakonec utvořilo koaliční vládu s ČSSD, která o vstupu do vlády rozhodla ve vnitrostranickém referendu. Hnutí ANO obsadilo v kabinetu deset křesel, pět přepustilo nominantům ČSSD. Protože by ale obě uskupení měla v dolní komoře pouhých 93 z 200 hlasů, opírá se nakonec nová vláda o podporu KSČM (komunističtí poslanci hlasovali pro podporu vládě).

První vláda Andreje Babiše vládla celých 153 dní v demisi (demisi podala 24. ledna 2018 a v úřadu skončila 27. června 2018). Celkově bez důvěry od okamžiku svého jmenování vládla 195 dní. Například odborník na ústavní právo prof. Kysela k tomu upozorňoval, že celý proces trvá s ohledem na čtyřleté volební období sněmovny velice dlouho. Navíc prezident Zeman už dopředu avizoval, že oba své pokusy svěří Andreji Babišovi. „To jsou neuralgické body, které mohou vytvářet určité pochybnosti, protože takhle by to asi úplně probíhat nemělo,“ uvedl k tomu.

Andrej Babiš nejprve ohlásil, že nový kabinet s důvěrou bude již na jaře 2018, poté, že do konce června 2018. Druhá Babišova vláda byla nakonec jmenována 27. června 2018. Důvěru pak získala vláda 11. července přibližně hodinu po půlnoci, přičemž samotné jednání trvalo 15 hodin. Česká republika se dočkala vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny 264 dní po volbách. Byl tak překonán předchozí rekord Mirka Topolánka. Tehdy Česká republika na vládu s důvěrou po volbách čekala 230 dní. Bez důvěry a v demisi vládla déle pouze vláda Jiřího Rusnoka – v demisi celých 169 dní. I v jejím případě na této skutečnosti měl velký podíl právě prezident Miloš Zeman. Vláda v demisi by přitom měla existovat po co nejkratší dobu a v historii České republiky (s výjimkou právě Rusnokovy, první Babišovy a první Topolánkovy vlády) tomu také tak zpravidla bylo.

Když v listopadu 2018 propukla kauza Babiše ml. a jeho pobytu na Krymu, skloňoval se ve veřejném prostoru opakovaně pád vlády. Prezident Zeman prohlásil, že pokud by se tak stalo, Andreje Babiše by sestavením vlády pověřil znovu.

Do you like this post? Líbí se vám tato stránka? Sdílejte ji.