Rusnokova vláda neobdržela 7. srpna 2013 důvěru Poslanecké sněmovny. Prezident Zeman však prohlásil, že jeho vládu nechá vládnout dále bez důvěry a nikoho jiného nepověří a nejmenuje.
A to přesto, že Miroslava Němcová s podporou sněmovní většiny v té době žádali opětovně o její pověření s tím, že má potřebnou podporu. Již předtím Zeman v červenci přišel s požadavkem na notářsky ověřených 101 podpisů, což nemělo oporu v Ústavě jako požadavek – Němcová měla potřebné podpisy a ověření odmítla. Proti důvěře Rusnokově vlády nakonec hlasovalo 100 poslanců. Ačkoliv Miloš Zeman trval na důkazu podpory 101 poslanců, odvolával se současně především na to, že je třeba situaci (prošetřování kauzy tzv. trafik tří bývalých poslanců ODS a kauzy Nagyová) prošetřit a do té doby nechce jmenovat nikoho ze současné koalice (a především ODS). Je tak pravděpodobné, že by takovou vládu odmítl jmenovat i za jasnější situace.
Tímto přístupem si prezident Zeman de facto vynutil na Poslanecké sněmovně její dobrovolné rozpuštění a vypsaní předčasných voleb. Jinou alternativu krom ponechání úřednické vlády do data řádných voleb Sněmovně nedal. Také prohlásil, že po jejich skončení jmenuje premiérem představitele vítězné strany. To vyvolalo nejistotu, zda prezident jmenuje předsedu vítězné strany po volbách (popřípadě volebního lídra). Nad tímto výrokem se pozastavil například poslanec ODS Marek Benda, přičemž jej shledával za jeden ze znaků nakročení k prezidentskému systému. Následně se tento přístup projevil při vnitrostranické krizi ČSSD a tzv. Lánském puči, kdy s pověřením a následným jmenováním Sobotky jako předsedy a volebního lídra vítězné strany dlouho otálel (viz dále). Celá tato situace měla za důsledek udržení Rusnokovy „úřednické“ vlády u moci (k jejím specifikům viz výše).
Dobré je pro kontext také připomenout, že pravomoci prezidenta republiky uvedené v čl. 63 Ústavy jsou tzv. kontrasignované. Podle čl. 63 odst. 3 Ústavy totiž rozhodnutí prezidenta vyplývající z těchto pravomocí vyžadují ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Jedná se například o pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí (ohledně čehož byl v konfliktu s vládou Petra Nečase), zastupování státu navenek, nebo propůjčování a udělování státních vyznamenání.
ZDROJE: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1082634-o-povereni-pozada-nemcova-zemana-uz-ve-snemovne-stojednicka-plati ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeman-pred-poslanci-hajil-rusnokovu-vladu.A130807_111223_domaci_kop ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/komentar-josefa-mlejnka-k-zemanovu-projevu.A130807_130521_domaci_jw ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/projev-milose-zemana-ve-snemovne-pred-hlasovanim-o-duvere-vlade.A130807_135001_domaci_skr ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/nemcova-mluvi-o-predcasnych-volbach-kvuli-zemanove-vlade.A130807_135324_domaci_kop